Pidistrany a demokracie?

Politici tvrdí lidem, že máme demokracii, ale politické strany si na ni spíše hrají, pokud nejde přímo o podvod na voličích.

Nedávno jsem četl v MF Dnes článek redaktora Rostislava Matulíka, kde vyčísloval počty členů politických stran v Česku a v některých okolních zemích Evropy (jeho počty v článku z některých zemí EU jsem použil k následujícím úvahám). Počtem členů českých politických stran jsem se zabýval v minulém blogu, české politické strany pohyby a počty svých členů spíše tají, než by je „křišťálově čistě“ zveřejňovaly.

Pro srovnání se naskýtá Rakousko, sousední stát, přibližně stejně velký a přibližně stejný počet obyvatel. V Rakousku a jiných demokratických státech je počet členů politických stran daleko vyšší. Ve zmíněném Rakousku mají největší politické strany přibližně 10× více členů, než u nás. Například sociální demokraté v Rakousku mají asi 300 tisíc členů (3,53 % k počtu obyvatel), u nás má ČSSD 22 tisíc členů (0,21 % k počtu obyvatel). A obdobně na tom jsou ostatní postkomunistické státy, jsou v nich spíše pidistrany než opravdové politické strany.

Strany jsou u nás malé proto, že nejsou schopny zaujmout občany svým programem a lidé je ignorují. Určitě se najde na Facebook někdo, kdo má více "přátel" a některé blogy mají daleko více čtenářů, než má česká politická strana členů.
A protože jsou tak malé politické strany, nejsou ani osobnosti na výběr, kde by se mezi těmito pár členy našli? Naše strany nám dávají početně 10× horší výběr politiků, než mají voliči v Rakousku. Koho pak volit?

Lidé pak nejdou ani k volbám (přečtěte si Inferno od Dana Browna, kam že by poslal takové voliče Dante?) nebo se voliči "v zoufalství" obrací na osobnosti typu Švejnar, či „mesiáše“ typu Okamura a Babiš, ač ani jeden z nich není a nebyl politik. Strany často „recyklují“ politiky, „spláchnutí“ politici vylézají v nových záchodových mísách a opět tvrdí, že nebudou krást, opíjet se a že se změnili.

Máme malé strany, chybí tím demokracie, lidé nevolí. Pak pár lidí z pidistran „urve" nedemokraticky zákonodárnou moc a snaží se jí vnutit zbytku obyvatel.
Co dát pro začátek pro politické strany podmínku vstupu do voleb pro začátek 0,5 % členů z počtu voličů (tedy těch, co se budou „rvát o koryta“)? Nebo stejnou podmínku jako pro vyhlášení referenda, které má početně daleko tvrdší podmínky (doufám že jde o 250 tisíc podpisů). Tedy podmínku, kterou hravě splní politické strany v Rakousku, Německu.  Ano, 0,5 % u nás má pouze KSČ. Tak polovinu, 0,25 %? Tím by ve volbách zůstaly 4 největší pidistrany. Decistrany, centistrany, milistrany, mikrostrany by vypadly (:-))).
Jak chtějí politici zaujmout voliče pro politiky, které posílají do voleb, když nedokážou ani voliče zaujmout pro vstup do jejich strany?
Ale mají politici zájem o více členů ve stranách, tedy o více těch, kteří budou bojovat o ta "koryta"? Možná že ani ne, pak by na ně možná "koryto" nezbylo.

Ale jak zvýšit počty členů v politických stranách na „normální“ úroveň v demokracii? Současní politici to neumí, nechtějí, zakládají další strany.

Mám i návrh. Co politická strana Studenti pro budoucnost? V současné době u nás studuje asi 400 tisíc studentů, to by byla strana, která by převálcovala počtem všechny současné strany. A kdyby vlastní stranu volili všichni studenti, bez problémů by se dostala do parlamentu. Co na to studenti? Kdo jiný by mohl změnit současný nesmyslný systém vyplácení dávek a tím vysoké daně?

Mimochodem, všimli jste si, jaké politické strany mají v USA? Která strana tam má v názvu sociální? Já jí zběžně hledal a nenašel. Nejsou sociální strany pozůstatek komunismu?

KSČ		0,48%	0,60%
KDU-ČSL		0,30%	0,38%
ČSSD		0,21%	0,26%
ODS		0,20%	0,25%
Rakousko
lidovci		8,24%
		3,53%
Německo
SPD		0,55%
CDU		0,54%
Švédsko
		1,08%
		0,58%
agrárníci		0,39%