Máš auto, zločinče?

Reaguji na včerejší blog Jiří Chvojky (karmu ode mě již má). Trestat majitele za to, že jeho věcí bylo něco spácháno, je opravdu dosti podivné. Autor blogu tam mohl uvést další argumenty. Já třeba nevím, jak bude podle ministerstva řešen nejběžnější stav, kdy jsou majitelem auta manželé v rámci bezpodílového jmění manželů (BJM), kdy ho používá celá rodina, kdy je majitelem dítě. A co registrované partnerství?

Clipart Microsoft

To, že je zapsán v techničáku pouze jeden z manželů, je podle mě právní nedostatek, nejde o žádnou běžnou věc, kde by se mohli manželé zastupovat. Může to pak dělat obdobné problémy, jako to může dělat problémy při prodeji nemovitosti, kdy je v katastru zapsán pouze jeden z manželů, ale nemovitost je v BJM. Proč u nemovitosti bývají většinou zapsáni oba manželé a u auta pouze jeden? Auta bývají i dražší než nemovitosti. Takže kdo z manželů bude ten trestaný zločinec, třeba za špatné parkování?
Nebo například manželka zaparkuje na zákazu a manžel jde pro auto a je přistižen, jak nasedá do auta na zákazu. Má se nechat policií pokutovat jako zločinec a nebo prásknout svou manželku?
Nebo běžný stav v rodinách, auto stojí před domem a kdo první přijde, auto si vezme a jezdí. Po delší době přijde předvolání, a ten, kdo z rodiny je zapsán v techničáku, má nyní vysvětlit, kdo s autem jezdil. Asi by měl po návratu z policie nařizovat v rodině, že se bude vést kniha jízd?

Autorem blogu uváděný stav, kdy autem jezdí trvale někdo jiný, než majitel, by mohl vést k obdobnému stavu, jako u pražských psů. Řada pražských psů má kvůli poplatkům trvalý pobyt na vesnicích, pak se myslím sice eviduje majitel, ale pražský držitel platí poplatky. Takže další stav by bylo, že auto by mělo v techničáku navíc držitele.

Když náš fotbalista Baroš jel riskantně, zabavili mu auto. Pokud auto třeba špatně parkuje, tak pokuta není tak citelná, jako to, že se auto odtáhne. Možná by také policie mohla ve výjimečných příkladech vyslýchat všechny z domácnosti majitele, majitel auta, aby umožnil policejní vyšetřování, by auto musel přistavit na policii, ta by začala třeba snímat otisky prstů v autě a porovnávala by je s novou občankou. Auto by nějaký čas stálo na policii, třeba měsíc, a po měsíci by policie auto vrátila, že pachatel nezjištěn, no a rodina by měsíc chodila pěšky. A zkuste nutit Pražáka, který se dožaduje práva, zatím nezajištěného ústavou (:-)), a to právo na parkování před svým domem, chodit pěšky na vzdálenost delší, než je mezi zastávkami městské dopravy. Zhroutí se cestou vysílením pod tíhou nákupů z nákupních center.

Auto mohou vlastnit určitě mladiství, děti i batolata, třeba v rámci dědictví. Chudák takové batole-dítě, které bude řešit svého otce, který s jeho autem spáchal přestupek. Batole-dítě přijede na služebnu v kočárku a bude se zodpovídat? Co když ještě neumí mluvit? Za batole-dítě jsou samozřejmě zodpovědní rodiče. Zde by se to zacyklilo spravedlivě, odpovědní rodiče zaplatí pokutu za batole-dítě, neboť za něj zodpovídají, ale dítě stejně půjde do života s cejchem zločince. Uzavírají se u nás trestní spisy jako v USA, že dítě jde do života bez záznamu v trestním rejstříku? 

Auto mohou vlastnit i nesvéprávné osoby. Je běžný omyl se domnívat, že každá nesvéprávná osoba má určeného opatrovníka. Je tu stav mezi dvěma soudy, kdy soud nejprve zbaví někoho svéprávnosti a pak se po nějaké době určuje opatrovník. Kdo by odpovídal v tomto meziobdobí?

Já věřím advokátovi Oldřichovi Choděrovi, který tvrdí, že není třeba nic nového vymýšlet, že stávající zákony řešení umožňují, tedy to řešit jako každý jiný přestupek či trestný čin. Není přece možné pořád měnit zákony jen kvůli tomu, že někomu se něco nedaří. V dnešní MF Dnes se v článku jiného advokáta Radka Ondruše píše, že nyní máme nejméně 2× více policistů, než bylo v roce 1990 a navrhuje různá řešení na optimalizaci práce policie. Takže podle něj kapacity jsou.